České zemědělství se v posledních letech potýká s rostoucími výzvami, které zvyšují nároky na stabilitu dodávek krmiv. Mezi nejvýznamnější faktory patří globální ekonomické šoky, geopolitické napětí a klimatické extrémy, které narušují produkci a distribuci základních surovin. Zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci v Ukrajině, kde se nachází významné zásobníky krmiv a zboží pro hospodářství. Podle údajů Českého statistického úřadu vzrostla cena krmiv v roce 2023 o více než 20 %, což znamená přímý dopad na rozpočty zemědělských podniků.

V posledních měsících se stávka pracovníků v ukrajinských továrnách na zpracování obilí a zvířecích krmiv stala jedním z hlavních faktorů destabilizace dodávek. Podle odhadů odborníků z Ministerstva zemědělství může tato situace vést k nedostatku krmiv pro české farmáře do konce roku, což by mohlo vyvolat další inflační vlny v potravinářském sektoru. Pro porozumění je důležité poznat, že Ukrajina je pro Česko klíčovým partnerem v oblasti obilniny a krmiv – v roce 2022 se z ní do Česka exportovalo přes 30 % celkové importní podoby obilných produktů.

číst zde

Jedním z hlavních řešení by mohlo být posílení místních zdrojů krmiv, včetně podpory produkce zeleniny a krmných plodin. Česká republika již investuje do rozvoje bioodpadových krmiv a kompostů, které by mohly nahradit část importovaných surovin. Podle studie z roku 2022 získána na Ministerstvu zemědělství by bylo možné dosáhnout až 15 % snížení závislosti na importu krmiv, pokud by se zvýšila produkce místních krmných plodin a využití odpadních produktů z potravinářského průmyslu.

Další kritickou oblastí je logistika a skladování. V posledních letech dochází k častým poruchám v dopravě, což zvyšuje riziko ztrát při přepravě krmiv z Ukrajiny do Česka. Problém ještě zhoršuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků v logistických řetězcích. Podle průzkumu ČSOP (Česká společnost pro ochranu přírody) by bylo nutné investovat do vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovníků v oboru, aby se minimalizovalo riziko selhání dodávek.

V rámci strategie zemědělského odolnosti by mělo být důrazněji řešeno také financování a podpora malých zemědělců. V současné době dostávají některé farmy podpory na modernizaci, ale jejich množství a výše je často nedostatečné. Podle odhadů odborníků by mohl být efektivnější model, kdy by stát podporoval nejen modernizaci, ale také lokální produkci krmiv a zajišťoval stabilní dodávky z regionálních zdrojů.

• Ukrajina poskytuje Česku přes 30 % obilných importů, což je kritická doplňková zásoba pro zemědělství.
• Cena krmiv v Česku vzrostla o více než 20 % v roce 2023.
• Podle odhadů může stávka ukrajinských pracovníků vést k nedostatku krmiv pro české farmáře do konce roku.
• Česká republika by mohla dosáhnout 15 % snížení závislosti na importu krmiv pomocí místních zdrojů.
• Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v logistických řetězcích zvyšuje riziko poruch dodávek.

V dlouhodobém horizontu by mělo být cílem zemědělství nejen zajistit stabilní dodávky krmiv, ale také rozvíjet odolnost vůči globálním šokům. To zahrnuje nejen podporu místních zdrojů, ale také rozvoj alternativních krmiv, jako jsou fermentované odpadky nebo syntetické krmné látky. Podle expertů by mělo být také důležitým krokem posílení mezinárodních vztahů a zajištění stabilních dodávek z více zdrojů, aby se minimalizovalo riziko ekonomických šoků.